Žít s málem je cesta ke svobodě,“ tvrdí moudra těch, co už dávno neví, jak chutná instantní polévka na večeři.
Minimalismus začíná tam, kde končí tvoje kreditka a zbyde ti poloprázdná lednice. Žádné zenové souznění s přírodou. Žádné uvědomění si hodnoty nehmotných věcí.
Jen nasrané hledání ponožek mezi dvěma hadry, co ti zbyly, a studená voda, protože boiler chcípl.
„Nauč se být šťastný bez věcí,“ čteš motivační citáty, zatímco si počítáš drobný na rohlík. A jo, budeš šťastný. Až ti otupí nervy tak, že ti nebude vadit spát na matraci ukradené z odloženého odpadu.
A nejlepší?
Minimalismus je dneska marketingová značka.
Prodají ti „jednoduchý život“ v balíčku za dvacet tisíc.
Eko obal. Premium feel. A pocit, že jsi něco víc, protože místo tří zbytečných krámů máš jen jeden. Ale pořád jsi v hajzlu. Jen s menší uhlíkovou stopou. Gratulujeme.
A pokud si myslíš, že minimalismus ti otevře oči,
tak si připrav brejle na přežití ve světě, kde ti „méně“ znamená méně jídla, méně tepla a více prosezených večerů ve tmě.
Minimalismus tě nenaučí vděčnosti.
Naučí tě počítat role toaletního papíru jako životní strategii.
Tvé nové životní krédo?
„Ne, díky, dneska fakt nepotřebuju večeři.“
Minimalismus není volba.
Je to konečná. Ale s bio nálepkou na rakvi.